O užitečnosti hospod, vánici času, Andělu, jiném andělu a dámských šachistkách.

Milan Lech Vidoulský

HD jsme tentokrát udělali u Anděla, nějak jsme to nedomysleli. Teda já. Jenda nás lákal ke Sluncům, jako že nakoupil syrečky, pivo že bude správně nachlazené, stačí říct hodinu předem, syrečky vyndá z chladna aby byly akorát až přijdem. Jeden by řekl  – velká chyba chlapci, nejlepší hospoda v Praze, nejlepší syrečky, a vy jdete do putyky k Andělu chlastat pivo za třicetvosum nebo kolik vůbec stojí. No, nejdřív to vypadalo fakt špatně, začali jsme ve vinotéce v Tescu. Už to je samo o sobě námět na strašidelnou pohádku pro vinařské synky na Moravě. A zcala oprávněně, víno sice nebylo špatné, ale upatlané sklenice a  otřesná teplota z jinak dobrého vína udělala v žaludku tekutého Drákulu. Mě tedy způsobilo okamžité překyselení a probudilo nezřízenou chuť na pivo. Dospěli jsme k rychlé dohodě. Ivánek si u Marka a Spencera koupil anglickou hořčici na který ujíždí, hned čtyři kousky, byla ve slevě.  Chuť na pivo rostla. Proto jsme…

View original post 653 more words

komentáře 4

Filed under Z deníku gastrosexuála

4 responses to “O užitečnosti hospod, vánici času, Andělu, jiném andělu a dámských šachistkách.

  1. Tumáš čerte kropáč, a teď babo raď!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s