S velkým ptákem se to musí umět…

Už je tu opět čas martinských hus. Můzy, ty čůzy se někde schovávaj. V lahvi svatomartinského jsem je nenalezl. Teď zkouším plzničku. Pořád žádnej nápad, proto ta recyklace. Ostatně i slavné blogerky to dělají. Nebo prudí s otázkama.

Milan Lech Vidoulský

aneb příliš inteligentní trouba.

Vzpomínáte chlapečci jak jsem tenkrát pekl tu husu a ráno mě vzbudila ta nádherná vůně? Bohužel již jen vůně, vlastní pták byl tak dokonale propečen, že se místy jevil zcela průhledný, zbytek jen ohořelé kosti a nepoživatelná klovatina. To se přihodilo na té troubě co mám dole, vícekrát  jsem se již neodvážil. Až včera. Nějak jsem nemohl spát tak jsem asi ve čtyři ráno připravil mražené croissanty do trouby, nastavil délku pečení na čtyřicet pět minut, to jsou akorát tak pěkně zlatavé, křupavé a stále měkké. Koukám že mi ta trouba ještě nabízí nějaký další čas k nastavení. To je ta nová trouba co mám nahoře. Aha to bude od kdy to má péci. Jasně když to zapne v šest hodin, ve třičtvrtě na sedm to bude akorát, budu vysrán, osprchován, dám si k tomu kávu a vyrazím do práce. Nastavím tedy 06.00 hodin a jdu se pokusit usnout…

View original post 148 more words

1 komentář

Filed under Z deníku gastrosexuála

One response to “S velkým ptákem se to musí umět…

  1. Pingback: Ponurý čtvrtek « Pražská Češka

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s