Humor je vážná věc, to konstatoval již klasik, ale nemohou si vzpomenout který. Mě napadají různé humorné věci jedna přes druhou, proč to nevím, zřejmě jako obrana proti stresu. Jak přesně s nimi naložit, nevím také. Podívám se na něco a jako film se mi rozběhne v hlavě groteska. Jako například včera, jedeme s Iren a „vzácným nákladem“ s chaty a míjí nás žluté auto s cisternou, na které je tento pozoruhodný nápis: „Plnění bazénů“ a u toho číslo na mobil. Hned mě napadlo, jak si na chatě necháme naplnit Maxíkův bazének. Úplně jsem to viděl a musel se držet, abych se nerozesmál: Přijede řidič s cisternou a žoviálně zahlaholí, tak kam to mám vypustit šéfe? No tady, vždyť to vidíte, můžete hadici táhnout přes plot. Šofér se podíval na malý kruhový bazének, maximálně tak na deset kýblů, a porovnal to s mnoha hektolitry, které měl v cisterně. Rozsvítilo se mu a zasmál se, – tak jo šéfe to jen tak stříknu, ale nevidím bazén, stále se ještě široce usmíval. Považoval moji organizační akci za celkem vtipný žert, ale přitom se nenápadně rozhlížel, kam vypustí celou cisternu. „Jak jaký bazén, povídám já, máte ho přeci přímo před sebou“. Úsměv mu zkysl, vypadal takový sádrový. Stále ještě doufal, že je obětí nejapného vtipu. „Hele šéfiku, docela pospíchám, mám ještě zavézt dva bazény, tak kde ho máte?“ Jeho oči stále zoufaleji pročesávaly malou zahradu, kde opravdu žádný další bazén nebyl. „No dyť vám to říkám máte ho před sebou.“ „Ale to je přece dětský bazének! Kdo mi to zaplatí, víte, co stojí provoz toho auta?“ Už zcela zoufale štkal šofér, když pochopil, že se nejedná o vtip. „Pane, zaplatím Vám to já, a bude to tak padesát litrů? Co se Vám na tom nelíbí? A ukážu Vám krabici, ještě jí mám, a je na ní napsáno dětský bazén, žádní bazének.“ „Ježíši to ste si tam nemohli natočit vodu z vodovodu?“ „A to se smí?“ Zeptal jsem se udiveně, „proč máte tedy na autě nápis, že rozvážíte vodu do bazénů?“ „Ježíši, to kdyby jste chtěl dvě cihly, to by jste si také objednal nákladák?“ „No jistě, jak bych to jinak udělal? Vy vozíte taky cihly?“ „Néé, zoufale vykřikl šofér, naskočil do kabiny a odjížděl, zuřivě při tom kroutě hlavou.
V potemnělém autě jsme vjížděli od Průhonic do smutné Prahy. Trochu, jen trochu mne to pobavilo tak, že jsem se pro sebe usmíval. Proč mně věci napadají převážně tímhle způsobem? Za žádnou evoluční výhodu to nepovažuji.
Milan Lech Vidoulský 
taky mi to pripada vtipne 🙂
Neodjel by, napumpoval by bazének ani by nemrkl a pořádně by Ti to naúčtoval.
Já taky „píšu“ v duchu v jednom kuse. Většinou z jiného žánru ale. Nejspíš proto, že humorná jsem sama od sebe dost.
Tedy jako že já sama jsem dost komická figurka, měla jsem na mysli. Ostatně i všechny moje jiné žánry zhoupnou se nakonec do toho komična. Humorné to ale vždycky není.
No to je přesně vono jak to myslím. Groteska, ale nemám na mysli „slapstick comedy“ ve filmu, ale v původním slova smyslu – možná jako literární žánr.
Kdybys vás někdy míjela cisterna s nápisem „Plnění vyschlých studní“, opiš mi prosím číslo na mobil.
Není to nějaký dvojsmysl?
Až tak za třicet let se to možná dvojsmyslem stane. Vyschla nám studna na chalupě. I tu bazénovou cisternu bychom letos v létě uvítali.
Mirka praktická, – takhle Tě neznám.
Tuhle svoji stránku tajím – nehodí se k té komičnosti, na které si zakládám. Starám se všechno, nejen o tři děti (tedy o víkendech o dětí sedum), ale i o všechno mužské v našem domě, v naší chalupě, v našem bytě u oceánu – dokonce i dřevěné podlahy jsem sama pokládala. Před tím jsem ovšem absolvovala instruktáž u zkušeného tesaře.
Vlastně se to všechno nejspíš k té mé komičnosti hodí.
Skromně a zcela nezištně mi naznačuješ, že jsi něco jako plod hříšné lásky Přemka Podlahy a Matky Terezy.
Já nejsem „něco jako“ natožpak plod řeholnice a moderátora. Říká se, že mým praotcem byl Héfaistos a pramátí Afrodita.
Tak já už vidím,jak sedíš v křesílku se sklenkou v paži jedné a s mobilem v té končetině druhé a neustále kontroluješ, zda si objednaná fůra vody dává na čas.V tom zaslechneš zvuk vytáčejícího se motoru a již okřikuješ všechna psiska, která se momentálně zdržují za Vaším plotem, že přijde pořádná sprcha.Vyskočíš ve svých kapsáčích plných kapesních nožíků. kompasů a futrálů na brýle a ujmeš se navigace řidiče.Vozidlo je opravdu veliké v poměru k bazénku, nebo%t šetřit se musí, tak na co je třeba většího pro Maxika malého. Určitě dojde ke zvětšení plastového obalu bazénku, když se tam pustí nekontrolovaně z cisterny voda.
Nezdařilo se, voda je všude, jenom né v místě určení. Stojící po kotníky ve vodě, vyplácíš kroutivšíhlavou řidiče se slovy, ýe příště si necháš v zemi vykutat otvor tak, že bazén bude podsklepený. Závěrem mne mrzí, že jsi mne o tomto svém úžasném závěru neinformoval.
PS: to jenom abys viděl, že jsem Tě taky začal sledovat a faktu dobrý
Luděk:
Á písmák z Hůrky se ozval! Děkuji. Pozdravuj na Hůrce a nezapomeň na tu americkou pomocnici co máte v kuchyni.
jsem rád, že jsi v tomto sychravém počasí zbloubil blogovat.Hezký zbytek víkendu a mám do pondělí 17.11. dovolenou.